Královský pivovar Krušovice

Oficiální popisy jednotlivých nabízených piv (zdroj: http://www.krusovice.cz)

Krušovická 10°
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy pochutnali na poctivě uvařené, pořádné české desítce? Moc často na ni dnes člověk nenarazí, co? Desítka přitom tvoří součást české pivovarnické tradice stejně neodmyslitelně jako půllitry, pěna nebo typické pivní delikatesy. Česká desítka byl zkrátka pojem – dokud ji z domácích hospod a obchodů nevytlačilo všudypřítomné „SVĚTLÉ VÝČEPNÍ.“ Sládci z Krušovic pochopili, že do české hospody pravá desítka prostě patří. A uvařili ji znovu tak, jak ji před nimi vařili celé generace těch mimořádně nadaných pivovarnických mistrů, na něž měla naše země vždycky štěstí. Tak vznikla KRUŠOVICKÁ 10°, výborně pitelné pivo, které lidé z krušovického pivovaru obdařili těmi nejlepšími pivními vlastnostmi. Dokazuje to její stupňovitost 10, 2°, která z ní dělá vlastně „desítku a čtvrtku“. Dokazuje to také trojice pečlivě vybraných českých a moravských sladů, díky nimž má desítka z Krušovic typickou sytě zlatou barvu a plnou pivní chuť. A nebylo by to české pivo, kdyby mu příjemně vyznívající hořkost nedodával chmel. Krušovice leží v samém srdci žatecké chmelařské oblasti, takže krušovičtí sládci logicky sáhli po odrůdě z tohoto regionu – poloraném Červeňáku. Byla to dobrá volba! Krémová pěna, chuť i vůně ječného sladu, rafinovaná hořkost chmelu, sytá barva, plná chuť a zároveň vlastnosti desetistupňového piva, díky nimž se skvěle pije a osvěží při všech myslitelných příležitostech. To je nová KRUŠOVICKÁ 10°, pivo poctivé a dobré jako kdysi. Pivo, které se pije samo.

Černé
Pivo Krušovice Černé je tradičním výrobkem krušovického pivovaru již více než sto let, jeho výroba nebyla nikdy přerušena. Vyznačuje se plností, výraznou karamelovou chutí a jemnou chmelovou hořkostí. Nositelem výborných chuťových vlastností jsou vedle kvalitní pramenité vody z křivoklátských lesů a chmele ze Žatecké chmelařské oblasti také speciální druhy ječných sladů - český, barevný, karamelový a mnichovský. Ty dodávají pivu jeho typicky tmavou barvu. Je dlouhodobě nejoceňovanějším tmavým pivem ve střední Evropě a nedají na něj dopustit ti, kdo mají rádi speciální, chuťově výrazná a přitom osvěžující piva. A co je důležité, nenajdete v něm žádná barviva ani doslazovadla.

Mušketýr
Pivo Mušketýr vyniká především vysokou plností a zlatavou barvou. Tyto vlastnosti mu dodávají čtyři druhy použitých sladů - slad český a tři druhy sladů speciálních. Žatecký chmel pak zajišťuje příjemnou hořkost a jemnou chmelovou vůni. To vše společně s vodou čerpanou z artézských studní z křivoklátských lesů vytváří lahodnost a jedinečnost tohoto piva. Použitím většího objemu sladů při jeho výrobě je Mušketýr nyní ještě plnější, silnější a má lépe vyladěnou chuť.

Krušovická 12
Dvanáctka představuje královskou sladovnickou disciplínu a uvařit ji tak, aby chutnala stejně dobře jako kdysi, je opravdový kumšt. Lidé z krušovického pivovaru se ale rozhodli, že si splní sen, a udělají pořádnou dvanáctku, která naváže na to nejlepší z dějin českého pivovarnictví. Dvanáctku, která bude chutnat především jim, znalcům a milovníkům dobrého piva, a také českým pivařům, jejichž nároky na kvalitu jsou pověstné po celém světě. Krušovičtí věděli, že si nevybrali právě lehký úkol. Ale vzpomněli si, že kdysi se za jejich pivem chodilo přes půl města a slovo KRUŠOVICE mělo mezi pivaři opravdovou váhu. Přizvali tedy ke spolupráci sládka z té doby, dali ho dohromady s tím současným a pod jejich vedením uvařili dvanáctku, která snese srovnání s těmi nejlepšími pivy domácí pivovarnické tradice. Uvařit dobrou dvanáctku je přitom tak trochu alchymie. Všechny ingredience musíte namíchat tak, aby na jazyku vyvolaly ten fascinující zážitek, pro který stojí za to pivo pít. Základem je slad. Krušovičtí sládci vzali hned čtyři druhy českých a moravských sladů a jejich správnou kombinací a také využitím vlastního kmene kvasinek dospěli k té pravé barvě, vůni i chuťovým vlastnostem. Zejména díky sladům karamelovým získala dvanáctka z Krušovic jantarově zlatavý odstín i plnou, lahodnou a příjemně táhlou chuť. Ale jsme v Čechách a tam se pořádné pivo se neobejde bez chmelu. Sládci pečlivě vybrali ty nejlepší odrůdy chmelu z Žatecka, kde Krušovice leží, a dosáhli tak výrazné a současně velmi příjemné, dlouho doznívající hořkosti. Mimořádná vyváženost všech vlastností KRUŠOVICKÉ 12° nakonec dovolila sládkům uvařit erbovní pivo pivovaru „nad 12“ (přesně na 12,2°), a přesto zajistit, aby se skvěle pilo. Lidem s pivovaru Krušovice se tak jejich sen splnil. Vrátili do českých hospod nefalšovanou českou dvanáctku, která chutná stejně dobře jako kdysi, když se ještě v Čechách vařilo pořádné pivo.

Malvaz
Staročeský Malvaz je ukázkou umění krušovických sládků, které se předává po generace a je přísně střeženo. Tento typ piva byl vždy vyráběn při významných příležitostech. Základem tohoto 13° polotmavého speciálu je tradiční technologický postup výroby silného ležáku za použití vody špičkové kvality z vlastních podzemních vrtů, výběrových sladů a žateckého chmele. Síla a chlebnatost staročeského Malvazu je vyrovnávána výraznější, déle trvající, příjemnou, až sametovou hořkostí. Sytě zlatá, až jantarová barva předznamenává intenzivní zážitek z plné chuti, která dlouho přetrvává. Je určen opravdovým pivním fajnšmekrům.....

Nealkoholické FRII
Fríí je výsledkem spojení těch nejlepších postupů, vznikl tak nealkoholický nápoj s výraznou podobností klasickému pivu.

Dožínkové pivo
Dožínkové pivo je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě bylo použito kromě ječného světlého a karamelového sladu i výrazný podíl sladu pšeničného. Toto pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí. Tu dodává použití žateckého chmele, což z Dožínkového piva dělá optimální nápoj pro letní osvěžení. Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti na jazyku. Toto pivo není filtrované, proto přítomné kvasinky vytvářejí typický zákal. Lze jej doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu. Pšeničné pivo se na území Čech vařilo již před stovkami let, v polovině 19. století však bylo prakticky vytlačeno pivem typu světlý ležák. Nejznámější současné „weizenbiery“ pocházejí především z Bavorska a části Rakouska, kde tradice tohoto piva přežila ve velké míře dodnes. Vařením Dožínkového piva se vracíme k 200 let starým tradicím.